Fotograf je někdo

Shrnutí toho nejpodstatnějšího, pokud se chcete prosadit v fotografické branži, působit dostatečně protřele a světácky na své okolí a získávat obdivné pohledy od ostatních fotografů.

Fotograf se tváří

Když fotografujete slavnou osobnost, tvařte se neutrálně, ale profesionálně se špetkou zaujetí. Můžete si něco brblat - neznatelně, téměř neslyšitelně, ale dostatečně nahlas, aby si toho okolí všimlo. Budete vypadat pohrouženi do svých uměleckých představ. Neměl by chybět flashmetr na krku. Pokud fotografujete reportáž (zejména reportáže rockových koncertů či festivalů, módních přehlídek a dalších masivně konzumních témat), tvařte se unuděně a přehlížejte davy pohledem upřeným do nekonečna. Bude to vypadat, že to děláte denně, máte to v malíku a každý chlup vám je jasný jak facka. Na báglu by se vám mohly bimbat staré fotopasy, VIP pásky ze zápěstí a jiné znaky protřelosti. Když fotíte model, tvařte se zaujatě, vyprávějte vtipy, poučky z prvního dílu latiny a sem tam něco z nukleární fyziky. Spojujte se s modelem očima, ale tvařte se, jako že se díváte na věc, ne na člověka. Že vám to už tak zevšednělo, že si nemůžete pomoct, ale jste tak zaujati okamžikem, že ze sebe ještě umíte vykřesat trošku emoce a probudit génia.

Fotograf se obléká

Když chcete být úspěšným fotografem, musíte se oblékat podle aktuální akce, na kterou jdete fotit, aby vynikla vaše empatie a inter-oborový vhled. Zajistěte si sadu oblečení na outdoor, měla by být od Bushmana, krátký a dlouhý rukáv, silnou bundu do pasu s úplety na zimu a vestu na léto. Hlavně vestu. Fotografickou vestu. Tu, která má všechny kapsy o něco větší nebo menší, než potřebujete, paměťové karty a filmy se vám v nich ztrácejí, objektivy a blesky se vám do nich nevejdou a hodí se jen na peněženku a cigára. Na společenské akce berte věci, v nichž vypadáte jako Elton John stříknutý Janem Saudkem (Jan Saudek nosí červené košile s velkým, špičatým límcem, obleky se svislými proužky a sluneční brýle kalibru "masařka", které někdy doplní kloboukem). V ateliéru je dobré být oblečený v domácích teplákách (značkových), tílku a případně kšiltovce. Kšiltovka naznačuje, že uvnitř nebo venku, je vám to jedno, doma jste všude. Tílko zase ukazuje, že to nehrotíte a model je pro vás jen práce, k níž jste si odskočili mezi surfováním a krmením kapříků koi. Můžete přidat ortézu na zápěstí, aby bylo vidět, že focení je dřina, která vás skoro zabila, ale že se nedáte, zatnete zuby a tisknete spoušť zas a znova, bez ohledu na následky, neboť vaše invence prýští každým pórem ven a to si nedá poroučet.

Fotograf se pohybuje

Když zrovna nesedíte na stoličce s nápisem "rejža", měli byste dbát na to, jak se hýbete. Fotografovo držení těla je poněkud neformální, odulé a shrbené. Fotografa tíží svět, jeho nechutnosti i krásy; z neustálého vyskakování nad ostatní na festivalech a klekání v ateliéru je mu pohyb už hnusný, takže spoří každé zatáhnutí za svalové úpony. Ruce byste měli pokládat předloktím přesně v polovině na stehna, přesně v polovině, abyste budili dojem vyváženosti; když se držíte v autobusu nebo tramvaji, je třeba se nepatrně klátit a kývat, abyste dali najevo, že nasáváte vesmírné vlny a resetujete obvody pro další hyper akci. Nohy dávejte na stůl, neomalenost je výsadou fotografů.

Fotograf drží svůj aparát

Když jste v pohybu, máte v ruce foťák. Je to tak přirozené, jako že mléko je mléčně bílé nebo jako chilli papričky v thajském kari. Foťák držte zásadně ležérně, jiný způsob úchopu může determinovat u přihlížejícího vaši nejistotu. Když máte nasazený malý objektiv, můžete držet aparát za šňůru na krk nebo za tělo aparátu, ale ne za rukojeť. To dělají amatéři, co cvaknou jednou do roka děti a ženu u vánočního stromečku. Když nasadíte teleobjektiv se stativovou patkou, je ideální držet foťák za stativovou patku objektivu a pásku na krk nechat viset a mihotat se podle nohy. Vypadá to fakt profi, budou si myslet, že jste sniper. V případě, že fotíte ze stativu nebo klacku, je užitečné mít nacvičené držení za podstavu - "jako kameraman". U tohoto držení nasaďte výraz lehce utahaného, ale stále dynamického profesionála, kterému nohy jeho stativu prorážejí cestu světem. Spousta lidí to viděla v televizi, takže to určitě zabere.

Fotograf mluví jako fotograf

Když chcete projít u veřejnosti laické i odborné, měli byste zásadně hovořit fotografickým slangem. Polovinu žargonu odposlouchejte od jiných fotografů a zbytek si vytvořte sami. Zajistíte tak, že vám často nebudou rozumět ani jiní fotografové a budou mít za to, že fotíte o třicet let déle a úspěšněji než oni sami, neboť jste již dávno překročili hranice, kdy vám běžný jazyk stačí k popsání toho, co děláte, případně že máte tak málo času, že dlouhé a složité větné konstrukce vás zdržují a odvádějí od vhledu do situace. Jen namátkou. Modelka by měla být jedině "modelína", o zakázce se nehovoří, pustíte trošku mlhu větou jako: "jedu dělat ňákýho týpka do Berlína". Někoho vyfotit tedy verbálně vykreslíte spojením "dělat ho" nebo "udělat ho". Střední formát je "médium", digitální stěna "databack", objektiv je zásadně "sklo", v případě canonů rovnou raději "elko", protože vy jiná ani neznáte a nepoužíváte, stativ je "staťák", světla zase "blesky" nebo "fleše" (cizí jazyk je žádoucí pravidelně zařazovat, vypadáte jako fotografický internacionál). Ateliérové reflektory jsou "hrnky", pouzdra nazýváme "futrály", používáme zkratky jako MR [emer], TFP [týefpý], TFCD [týefsýdý] a MTF [emtéef], fotobatoh je "bágl na věci". Fotoaparát je jedině "tělo", "mašina" nebo "to". Exponovat je "zmačknout", sekvenční snímání je "multishot", když fotíte v lese, je to "wildlife", když fotíte nahaté lidi, je to "aktovka". Stůl s průsvitovou deskou nazývejte produkťák, o okolí byste již neměli hovořit jinak než o "scéně". Když zjistíte, že je někde lidí až hanba, mluvíte o "přeplněném záběru", když nebyly vhodné příležitosti k exponování, říkáte, že "nemělo vůbec smysl TO tahat", focení z monopodu je "focení z klacku". Když si jdete prohlédnout prostor, kde budete fotografovat, říkejte, že si jdete "přečíst scénu". Pokud jste vyfotili záběr a je rozmazaný, hlásíte, že to "máte mázlý". Když se bavíte o tom, kolik je někde světla, říkejte, že 1/250 při ISO 100 a f/2.8. Pokud otevíráte clonu objektivu na maximum, říkejte, že fotíte "na plnou díru". Když hledáte dobrý záběr s hledáčkem u oka, říkejte, že "švenkujete". Vlastní výrazy si vytvoříte snadno. Osoba, která drží vaše odrazné desky a asistuje, může být třeba "držka". Výrazu "foto" bychom se v naší řeči měli vůbec vyhnout jak to jde. Dostatečnou zásobou synonym a homonym dáte najevo, že slovo "foto" vám už tak zevšednělo a zhnusilo se, že jste třikrát změnili slovník, abyste se nenudili. Nezapomeňte na značky výrobců a příslušnost k nim. Lidé se nedělí na muže, ženy a děti, ale na nikonisty, kanonisty, olympusisty, minolťáky a "ty ostatní".

Vnější znaky fotografa

Když chcete být jako fotograf dokonalý, musíte se přizpůsobit, být tzv. "trendy". Fotograf kouří, i když celý svět přestává. Je to tím, že často čeká na životní záběr celé dny na odlehlých místech a něco přece chudák dělat musí. Kouří kamelky nebo doutníky havana, ostatní značky jsou nefotografické. Na ruce byste měli mít dvě gumičky, fotograf je pořád potřebuje. I když fotíte nikonem nebo jiným podobně vybaveným přístrojem a vaše blesky mají odrazné destičky, nepoužívejte je. Dejte na hlavu blesku gumku a používejte jednu nebo dvě vizitky. Bude to vypadat, že jste obtížnou expozici akčně vyřešili tím, co bylo po ruce. Místo peněženky noste pouzdro na filtry, drobné dávejte do krabičky od filmu, mobil patří na krk. Kšiltovku si sežeňte s co největším kšiltem. Každý praktik ví, že při focení je ji třeba akčně přesunout kšiltem do týla, aby vám nebrnkal o sklo. Kanonisté by měli kšiltovku nosit bílou. Když se vás někdo zeptá, proč nosíte jen bílou kšiltovku, řekněte mu, že je to stejné jako u elkových teleobjektivů - aby se vám hlava v teple zbytečně nepřehřívala. Klobouk je přípustný jen k outdoorovému outfitu, jinak je lepší nepokrytá hlava a pořádná hříva mastných, slepených vlasů. Fotograf stále nemá čas, takže jí za pochodu, z kapsy by vám stále mělo koukat nějaké jídlo. Fotograf je stále unavený. Když je to možné, dejte si kafe, všude kam přijdete. Budete působit nezdolně, agilně a tvrdě. Tuhle "věc" (zakázku) prostě ještě zmáknete a pak si dáte oraz. V peněžence noste alespoň malou neutrální šedivou destičku na proměření vyvážení bílé, interpretaci MTF charakteristik strčte hned pod ni. Fotograf nenosí hodinky, místo paraplete nosí černý ateliérový deštník, v létě místo slunečníku bílý difuzní deštník a na divoké, extravagantní párty, pokud hrozí déšť, nosí zlatý nebo stříbrný deštník. Vizitky si udělejte z exponovaných políček filmu (lepší je střední formát), který nastříháte. Dáte okolí najevo, že zvládáte techniku vyvolávání filmu a z komory prakticky nevytáhnete paty, takže je pro vás snadnější napsat kontakt na zeď, vyfotit, vyvolat a nastříhat vizitky, než je někde pracně objednávat. Ke knoflíkové dírce si přidělejte kousek silnější nylonové šňůrky a strčte ji do některé z kapes. Bude to vypadat, že bez expozimetru ani nevycházíte ven. Důležitým artefaktem je také sluneční clona. Namísto kořenáčů sází fotograf květiny do starých slunečních clon. Každé "sklo" má "hrnek". Laická veřejnost obdivuje velké, plastové, vykrajované sluneční clony, které z vašeho běžného skla dělají ISS Enterprise s plně vysunutými štíty. Se sluneční clonou jste MEGA, fotografky ji navíc mohou použít jako kotníkový náramek na nohu. Gumová sluneční clona vám zjedná respekt v okamžiku "ztopoření", proto dbejte na to, aby si důležití lidé všimli, jak do ní "cvrknete". V jejich očích budete číst: zázrak! Hlavně pamatujte, že pořádný fotograf má alespoň jednu velkou sluneční clonu. Chlastejte, fotografové chlastají. Dodržujte profesionální odstup, lidé to od vás čekají, neboť většina z nich o fotografování ví jen to, že uvnitř fotoaparátu je tma.

Fotograf a kultura

Když chcete být na špici, je třeba být in v kultuře. Sledujte, který umělec právě zemřel, a hovořte zasvěceně o jeho díle. Přečtěte si na webu něco o každém velikánu vašeho umění, zejména rozhovory. Můžete potom říkat: "když jsem byl v Istanbulu, tak tam Newton tehdy říkal, že... a vidíte, už to má za sebou." Měli byste trousit vědoucí formulky o tom, co všechno jste probrali z umění s ostatními, sem tam zamelte o tom, že "děláte na projektu", který může být pro lepší efekt trošku "amorfní", "imaginární", "těžko popsatelný", "dekadentní", "extravagantní" a "unikátní". Můžete přidat i něco ve smyslu, že se o "tom" dá mluvit akorát pod parou a v šest ráno, protože jen tak a tehdy tomu rozumíte vy i ostatní. Nakonec, když se vás zeptají, kde by vaše díla mohli spatřit, přímo a bez vytáček, tak, aby bylo zcela jasné, že si nevymýšlíte, řekněte, že celý tým producentů maká na zajištění vhodných prostor, ale zatím nenašli nic, kam by se vaše nevšední umění dalo umístit a neublížilo mu to. Je užitečné se občas nechat vidět s nějakou šik modelínou, jak se k vám lísá, další modelky se potom budou o vás rvát, neboť jim ukážete, že vaše práce má schopnost uhranout i protřelé matadorky showbusinessu. Pokud máte pocit, že stále nejste v hledáčku těch důležitých, skočte k photoshopu a vyrobte pár krásných koláží se současným prezidentem. Fotit prezidenta a užít si jeho díky a vděčnost zabere vždycky.

Fotograf je inovátor

Když chcete udržet nasazenou laťku vysoko, musíte prokázat kompetence. Rozumný fotograf by měl v mžiku odhadnout, kolik čoček v kolika skupinách by bylo třeba k sestavení provizorního objektivu kryjícího vaši scénu a navrhnout i složení jednotlivých druhů skla. Slušnému fotografovi vytanou na mysli refrakční indexy látek běžně se vyskytujících v jeho okolí jaksi automaticky. Je samozřejmé, že je dobře seznámen se všemi vývojovými zajímavostmi, nová technická řešení pravidelně očekává a modeluje jejich nasazení ve své praxi, rozumně investuje všechny prostředky získané prací zpět do tolik potřebné supertechniky. Čas od času přikoupí tašku, futrál, batoh, později třeba najme sklad. Fotograf komunikuje s předními guru svého oboru, diskutuje na téma špičkových, neskutečně utajených vývojových center, kde za vámi fotoaparáty chodí samy do práce, natočí vám pivo, zapálí kamelku a semtam přerovnají produktovou scénu nebo přepudrují modelínu. Diskutuje o místech, kde zítra již znamená včera.

Next Humor

Letní job

Vývojářka

Koukej na cestu

Willy